V červenci minulého roku se na rekonstrukci raně středověkého hradiska odehrál už 23. ročník dobývání. Tradiční akce pro veřejnost se účastnili reenactoři z celé republiky a my vám z ní přinášíme napínavou reportáž
Na období 1618–1620 se podíváme především z vojenského hlediska – srovnáme sílu i taktiku obou armád a podíváme se průběh Thurnova tažení k Vídni. Ptáme se mladých historiků i reenactorů Kláry Andresové z Prahy a Tomáše Kocha z Brna
Mnozí šermíři se tváří, že předvádějí „pravý“ středověký souboj, nejen s replikami dobového vybavení, ale také způsobem, jakým se tehdy bojovalo. Jenže co dnes vlastně můžeme vědět o skutečné podobě střetů před více než půl tisíciletím? V kronikách či pamětech bývají jen stručné záznamy, takže téměř jediným pramenem jsou šermířské knihy – takzvané fechtbuchy. Ale prozradí nám komentované obrazy dostatek o šermířském umění?
Už ve své době měl pověst mírového vládce, který řeší spory raději diplomaticky než vojensky. Tak se vžila představa silné osobnosti s odporem k válkám. Jenže tenhle obraz sebe samého tak trochu propagandisticky šířil sám Karel IV. Ve skutečnosti to byl středověký panovník s rytířskou výchovou, který neváhal vytáhnout do boje, když to bylo potřeba. O jeho vojsku, velitelských schopnostech i taženích jsme si povídali s Tomášem Strakou, jedním ze zakladatelů spolku Doba Karlova
Jošt Lucemburský se stal slavnou postavou v historii Moravy. Nicméně ve stínu úspěchů často zůstává jeho dlouholetý spor s bratrem Prokopem, prohnaným válečným „kondotiérem“, při němž udělali z Moravy, původně prosperující země pod vládou jejich otce Jana Jindřicha, rozvrácenou zemi plnou svárů mocných, což přinášelo chudobu jejich poddaným
Český král se roku 1158 vypravil s českým vojskem k Milánu, aby tam podpořil římského císaře Fridricha I. Barbarossu. Během tažení zažil Vladislav i jeho muži mnohá dobrodružství, při nichž prokázali odvahu, chytrost i své bojové schopnosti. Jak významná byla účast Čechů pro císaře, když za ni udělil Vladislavovi královskou korunu? Čím bylo specifické válečné umění Čechů ve srovnání se západoevropskými rytíři 12. století?
Ve čtvrtém podcastu jsme zavítali do Skotska. O válkách tamějších horalů by se dalo mluvit celé dny, ale my jsme z nich vybrali dvě stěžejní témata. Za prvé povstání Williama Wallace proti Angličanům, s čímž souvisí i následné dobytí nezávislosti králem Robertem Brucem. Druhé téma je osudová bitva u Cullodenu (1746) a předcházejícímu tažení prince Charlieho, kdy naopak poslední naděje na samostatnost pro Skotsko zmizela
V třetím podcastu jsme se zaměřili na vojensky jedno z nejúspěšnějších období českých dějin. Nejen díky mohutné propagandě minulých režimů panuje kolem husitů spousta nejasností a mnohé z nich se týkají i válečnictví. Proč se právě vozová hradba stala symbolem úspěchů kalicha, když spoustu bitev vyhráli husité i bez vozů? Jak důležité pro ně byla děla a ruční palné zbraně? Proč tvořili páteř polnich vojsk pěšáci a jakou roli tam hrála jízda?
Druhý podcast Válečníků s kovářem a akademickým pracovníkem v oblasti historických mečů Patrickem Bártou. Jedinečné spojení praktických dovedností a vědeckého průzkumu umožňuje odpovědět fundovaně na řadu otázek o chladných zbraních do roku 1000. V čem je výjimečný svářkový damask? Proč jsou meče z doby stěhování národů zajímavější než z pozdního středověku?
První podcast našeho portálu s Honzou Šimkem a Vláďou Nerandžičem, lektory jedné z největších škol historického šermu v České republice.
Kdo se raději obléká do kostýmů a kdo spíš zkoumá fechtbuchy? Dá se udělat turnaj historického šermu v teplákách? Čím se liší HEMA (Historical European Martial Arts) od starších forem historického šermu?
