V pozdní antice kůň naplno dominoval bitevnímu poli, a to jak na straně Římanů, tak barbarských kmenů, ale i Sasánovců na východní hranici impéria. Jízda se navíc začala více diverzifikovat ve svém vybavení i v úkolech
V září 2021 se u zříceniny hradu Brandenburg v Německu konalo nevšední setkání reenactorů z celé Evropy, kteří se věnují druhé polovině 15. století. Kromě jiného zkoušeli chování a boj jízdy v sevřeném útvaru s pěchotními formacemi.
Nic nezasévalo v době před narozením Krista do srdcí bojujících mužů větší strach než několikasetkilové monstrum valící se velkou rychlostí s jezdcem vybaveným kopím, mečem nebo lukem. V minulém díle jsme divokého koně zkrotili a pomalu začali uzpůsobovat k zrychlení přesunů vojenských družin (3500–2000 př. n. l.), aby se z něj o několik století později stala ultimátní bojová jednotka – válečný vůz operující především ve východoasijských stepích a blízkovýchodních rovinách
Když roku 1337 anglický král Edward III. vznesl nárok na francouzský trůn, rozpoutal tím dlouhotrvající konflikt později známý jako stoletá válka. Prvním vážnějším střetnutím toho konfliktu se stala námořní bitva u Sluys, která otevřela Angličanům cestu přes kanál La Manche a rozhodla o tom, že stoletá válka bude probíhat na území Francie
Písečné duny, mořský vzduch a červencový den na pobřeží Belgie by mohl být až idylický. Psal se však rok 1600 a u tamního městečka Nieuwpoort se odehrála bitva, která poprvé ukázala měnící se poměr sil v Evropě. Španělské tercie ztratily punc neporazitelnosti a proslavila se nová taktika nizozemských vojevůdců
V třetím podcastu jsme se zaměřili na vojensky jedno z nejúspěšnějších období českých dějin. Nejen díky mohutné propagandě minulých režimů panuje kolem husitů spousta nejasností a mnohé z nich se týkají i válečnictví. Proč se právě vozová hradba stala symbolem úspěchů kalicha, když spoustu bitev vyhráli husité i bez vozů? Jak důležité pro ně byla děla a ruční palné zbraně? Proč tvořili páteř polnich vojsk pěšáci a jakou roli tam hrála jízda?
Ve válkách na přelomu 18. a 19. století sehrála zásadní roli pěchota francouzské armády. Zprvu v obtížné situaci obstála silou vůle a počtu. S Napoleonem v čele pak vynikala pružností a sebevědomím. Podíváme se blíže na zásady výcviku a manévrů, které určovaly podobu jejího nasazení. Ve Francii sice proběhla revoluce, ale ne vojenská. V otázkách pěchotní taktiky republika navázala na vývoj probíhající po celé 18. století…
O tom, jak Přemysl Otakar II. o život přišel, vypráví nejen školní učebnice. Příběh rytířského krále se v poslední době změnil spíše na výtky pyšnému a neústupnému panovníkovi, který neuměl odhadnout politickou situaci. Nás však nejvíce zajímá, jak proběhla samotná bitva v den sv. Rufa. Měl český vládce šanci zvítězit?
Armáda antické velmoci prošla dlouhým vývojem – od republikánských legionářů chráněných pouhou bronzovou destičkou na hrudi až po pozdně římskou armádu, která se stále více podobala „barbarským“ vojskům. Přesto si téměř každý jako první vybaví dokonale organizované a sehrané profesionály z období raného císařství, proto se v tomto článku zaměříme právě na její vybavení…
