Bez civilního doprovodu armády zvaného trén se od pradávna vojska neobešla. Dnes navíc skvěle dokresluje kulisy každé reenactorské akce, pokud ho však pořadatelé přivítají
Na období 1618–1620 se podíváme především z vojenského hlediska – srovnáme sílu i taktiku obou armád a podíváme se průběh Thurnova tažení k Vídni. Ptáme se mladých historiků i reenactorů Kláry Andresové z Prahy a Tomáše Kocha z Brna
Když 23. května 1618 vyhodila skupina vzbouřenců z oken Pražského hradu Slavatu a Martinice, začala třicetiletá válka. Rebelové z řad české stavovské opozice začali záhy najímat armádu a zbrojit. Vedle převládajícího typu vojáků, kterými byli profesionální žoldnéři, se tehdy naposledy masově využila i česká zemská hotovost. To znamenalo povolat vojáky z domácích zdrojů (od šlechticů a měst). Jakou roli hráli tito muži ve stavovské armádě?
Služba v armádě představovala v dobách třicetileté války pro mnohé lidi alespoň nějakou vyhlídku na obživu i možný kariérní postup. Ve výjimečných případech pak poskytla jedinci nejen úspěšnou kariéru, ale i respekt a vzestup do takových vrstev společnosti, o kterých si mohl nechat jenom zdát. Venkovský synek Jan Špork je toho zářným příkladem
V našich končinách je vedle středověku oblíbené období i třicetiletá válka. Vždyť bitva na Bílé hoře je z historického hlediska často propíraná a připomínaná událost. V popularitě čím dál víc stoupá také u reenactorů. A to nejen právě kvůli Bílé hoře a dalším událostem. V následujícím článku se dozvíte, jak některé spolky k tématu třicetileté války přistupují a jak ho prezentují veřejnosti
Konec dominance španělských tercií. Připomeneme si střetnutí na severovýchodní hranici Francie. U malého ardenského městečka Rocroi se proti sobě postavilo francouzské a španělské vojsko. Následná bitva se stala součástí závěrečné fáze třicetileté války. Na francouzské straně se u Rocroi mimo jiné zviditelnil vévoda d’Enghien, který později získal přízvisko Velký Condé
Hrad Špilberk, jedna z hlavních dominant moravské metropole, má za sebou bohatou minulost. Jeho role a využití se během historie několikrát změnily. Nejdříve to bylo sídlo nejvyšších pánů Moravy, pak nedobytná pevnost, aby nakonec jeho slávu vystřídala nechvalná proslulost těžkého vězení. V tomto článku se zaměříme na jeho obranné využití proti obléhatelům
Válka se obvykle považuje za doménu mužů, ale nikdy jí tak docela nebyla. V armádách se už od nejstarších dob uplatňovaly i ženy, buď jako podpora vojáků nebo přímo jako bojovnice. Ani v 17. století, kdy Evropu spalovala třicetiletá válka, nebyla situace jiná. V armádách všech zemí hrály ženy důležitou roli…
