Když roku 1337 anglický král Edward III. vznesl nárok na francouzský trůn, rozpoutal tím dlouhotrvající konflikt později známý jako stoletá válka. Prvním vážnějším střetnutím toho konfliktu se stala námořní bitva u Sluys, která otevřela Angličanům cestu přes kanál La Manche a rozhodla o tom, že stoletá válka bude probíhat na území Francie
Ohledně střetu u Malešova, při kterém Jan Žižka v roce 1424 coby slepý kmet na sklonku života drtivě porazil Svatohavelskou alianci, panuje mnoho nepotvrzených domněnek a spekulací. Stále ještě s naprostou určitostí nevíme, kde se bitva odehrála a v podstatě ani přesně jak… Známe ale příčiny, které k ní vedly a její důsledky. Oboje má společný leitmotiv a to nezpochybnitelnou ukázku Žižkova vojenského génia.
Jošt Lucemburský se stal slavnou postavou v historii Moravy. Nicméně ve stínu úspěchů často zůstává jeho dlouholetý spor s bratrem Prokopem, prohnaným válečným „kondotiérem“, při němž udělali z Moravy, původně prosperující země pod vládou jejich otce Jana Jindřicha, rozvrácenou zemi plnou svárů mocných, což přinášelo chudobu jejich poddaným
Ke konci středověku byla města nejen jevištěm pro velké události, nositelem kultury a hospodářským střediskem, ale i vojenským činitelem. S každou kritickou událostí se města musela stávat aktivnější ve vlastní obraně. Jak tato obrana fungovala? Šlo pouze o pasivní prvky nebo museli aktivně přispívat i obyvatelé? Zapojovala se města do války i mimo své hradby?
Český král se roku 1158 vypravil s českým vojskem k Milánu, aby tam podpořil římského císaře Fridricha I. Barbarossu. Během tažení zažil Vladislav i jeho muži mnohá dobrodružství, při nichž prokázali odvahu, chytrost i své bojové schopnosti. Jak významná byla účast Čechů pro císaře, když za ni udělil Vladislavovi královskou korunu? Čím bylo specifické válečné umění Čechů ve srovnání se západoevropskými rytíři 12. století?
Dokážete si představit ženy-válečnice bojující pod praporem se znamením kalicha? Ženy byly od nepaměti především opatrovnicemi domácího krbu a vychovatelkami dětí. Aktivní zapojení do vojenských operací jim v podstatě až do 20. století nepříslušelo. To však neznamená, že bychom v historii nenašli i jisté výjimky, kdy toto tvrzení neplatilo. Jednou z nich byl počátek husitských válek, tedy období, které bývá někdy oprávněně nazýváno dobou vymknutou z kloubů
Bojové umění našich předků ve středověké Evropě se může svou úrovní propracovanosti a promyšlenosti směle rovnat s asijskými styly, které k nám připutovaly během posledních století. Ukázky z pozdně středověkých kodexů doprovázené názornými ilustracemi dokazují, že tehdejší bojovník se uměl ohánět nejen mečem a dýkou, ale nenechal se překvapit ani neozbrojený
V třetím podcastu jsme se zaměřili na vojensky jedno z nejúspěšnějších období českých dějin. Nejen díky mohutné propagandě minulých režimů panuje kolem husitů spousta nejasností a mnohé z nich se týkají i válečnictví. Proč se právě vozová hradba stala symbolem úspěchů kalicha, když spoustu bitev vyhráli husité i bez vozů? Jak důležité pro ně byla děla a ruční palné zbraně? Proč tvořili páteř polnich vojsk pěšáci a jakou roli tam hrála jízda?
Panovník z rodu Komnenů vládl v těžké době. Z jedné strany čelil tlaku Turků, z druhé strany útočili Normané a ze severu přicházeli Pečeněhové. Ani křížové výpravy, k jejichž vzniku přispěl, mu příliš nepomohly. Přestože se mu během vlády stavěla do cesty jedna překážka za druhou, dokázal Alexios upevnit centrální moc v říši, obnovit nedostačující armádu a odrazit nepřátelské vpády
Souboj sekerou má četná specifika oproti mečům či jiným podobným sečným zbraním s dlouhou čepelí. Veškerá energie se totiž soustředí do těžké hlavice na konci. Naopak dřevěná násada poskytuje různé varianty úderu. Má však smysl s ní blokovat? Je těžké se sekerou zaháknout štít? Jak využít kombinaci sekery se štítem či druhou zbraní? Kdy použít tupý úder druhým koncem hlavice – tedy týlem?
